Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mediální ohlas memoáru Egona Bondyho Prvních deset let a jeho filmové adaptace
Mikolášková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální ohlas memoáru Egona Bondyho Prvních deset let a jeho filmové adaptace se zabývá memoárem Egona Bondyho Prvních deset let (1981, publikováno němž autor vzpomíná na období mezi lety 1947 a 1957, a filmovou adaptací 3 sezóny Tomáše Mašína. Cílem práce je analyzovat kritické mediální ohlasy obou děl. Volíme tedy nejprve vhodnou metodologii a stanovujeme výzkumné otázky, v teoretické části pak definujeme pojmy literární a filmová kritika, recenze a memoár. Vzhledem k tomu, že práci také doplňuje rozhovor s editorem Bondyho díla Martinem Machovcem, věnujeme se také definici rozhovoru jakožto žurnalistickému žánru. Dále zasazujeme děj memoáru politického, společenského a literárního ko Československu v 40. a 50. let dvacátého století, připojujeme také medailon Egona Bondyho a Tomáše Mašína praktické části se již zabýváme memoárem a filmem a analyzujeme jejich kritické mediální ohlasy závěru odpovídáme na výzkumné otázky a nastiňujeme vlastní názor na problematiku.
Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena
Burget, Eduard
V roce 1998 vydal kněz, básník a novinář Josef Jelen své paměti Jeden z prokletých, ve kterých se snažil obhájit své postoje z let normalizace. V textu akcentoval svá přátelství s řadou významných literátů, z nichž dominantní postavení zaujímal Jakub Deml, kterého Jelen v Tasově navštěvoval ještě v padesátých letech 20. století. Počátkem šedesátých let Josef Jelen duchovní službu opustil a krátce nato se stal tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti.
Podoby autobiografických forem. Přestupný rok - Disiecta membra - Let let
Stejskalová, Anna ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Tuckerová, Veronika (oponent)
Tato disertační práce se zabývá autobiografickými formami, a to jak obecnou charakteristikou, tak interpretací tří českých děl, která ukazují, nakolik je ona obecná charakteristika problematická a jakých podob mohou autobiografické formy nabývat. Cílem práce je rozšíření perspektivy, jíž lze na autobiografické formy nahlížet, a analýza prostředků, které jsou v autobiografických knihách využívány. V úvodní části definujeme pojem autobiografie, případně autobiografická forma, z hlediska literárněhistorického i literárněteoretického se zvláštním přihlédnutím k českému uvažování nad daným fenoménem. Věnujeme pozornost žánrovému vymezení autobiografických forem, opozici "literární" a "neliterární", případně "autentický" deník, spojení "autobiografický pakt" zavedeném Phillipem Lejeunem a různým modelům autobiografického vzpomínání představeným Jamesem Olneym. Klíčovým pro naše zkoumání je popis autobiografických forem pomocí stylu subjektu a jeho ilokučního postoje, jak je definují John Searle, Jean Starobinsky či Paul de Man. Z širokého pole uvažování o autobiografii se soustředíme na popis konstrukce autobiografického Já, především nás zajímá jeho jazyk, styl a využívané motivy, paměť a vztah k dalším osobám a textům. Komplexní povahu autobiografických forem demonstrujeme na příkladu tří prací...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.